Balkánský poloostrov

V červnu 2016 jsme dvoulitrovou fábií v plném zatížení projeli legendární DN67C – „Transalpina“. Více informací a fotky najdete uvnitř článku.

Transalpina je ta méně známá ze dvou hlavních motoristických lákadel Rumunska. Tou první je Transfagaráš. Jelikož je však Transfagaráš velkou část roku uzavřen a nikde není jasně dáno, zda jej již otevřeli, nechtěli jsme riskovat a vydali se na obdobnou cestu – DN67C s krycím jménem Transalpina. Narozdíl od Transfagaráš zde v půli cesty není brána, která nehrozila býti zavřenou v případě neroztátého sněhu. Motorkáři to na Transfagaráši řeší tak, že bránu objedou, my však jeli přeloženým autem a nic jsme objíždět nechtěli. Volba tedy byla jasná. Trasu jsme projížděli ze severu na jih, vyjeli jsme z města Sebeš, kde také byla poslední benzínová stanice a na mnoho kilometrů také poslední restaurace a civilizace obecně.

Trasa nejprve nabírá stoupání, načež projedete krátký rovný úsek kolem jezera Oaša, potom chvíli klesáte (zde jsou úseky s nejhorším asfaltem) až do místa s názvem Obarsia Lotrului. Trasa pak opět začne stoupat, zde je úsek s asfaltem nejlepším, který v mnohém předčí naše cesty a vystoupáte až do výšky lehce nad 2000 m.n.m. Odtud až do Novači budete klesat.

My jsme jeli ze Sebeše až do Petrosani a celá tato trasa nám v relativně svižném tempu zabrala 7 hodin. Cesta na jihu hor přes vesnice byla velmi svižná, rychlostní limity ve vesnicích zde bývají posunuty až na 80 km/h.

Je třeba upozornit na uzavřenou odbočku z Obarsia Lotrului na Petrosani. V obarsia Lotrului je velká křižovatka, na níž je zcela zřetelně přeškrtnuta cesta na Petrosani a v tomto směru je zde asfalt v katastrofálním stavu. My jsme se zrovna dohadovali, že 3 Lei (18Kč) záloha na pivní láhev byl podvod a tuto nepřehlédnutelnou křižovatku jsme projeli. Samozřejmě po několika metrech jsme si všimli, že tlumení od vozovky poněkud protestuje a tak jsme to otočili. Není jasné, kde přesně je cesta na Petrosani přerušena nebo zda vůbec končí. Dle mého názoru je někde buď zasypána zeminou ze svahu nebo je průjezdná a značka je tam preventivně.

Počasí nám bohužel nepřálo, fotkami se nejde moc chlubit. Stojí to ale za to a kdyby nepršelo, dolů to jedu na kole. Nahoře si můžete odlovit pár kešek, většina má ale větší terénní obtížnost.